Prestižní turnaj v Německu

19. ročník turnaje v německém Aue

Ve dnech 29.5. – 31.5. 2014 se mladší žákyně zúčastnily prestižního turnaje v Německu-19. Nickelhϋttenturnier v Aue. Vzhledem k momentálnímu užšímu hráčskému kádru jsme na turnaj vyjeli posíleni o hráčky ze Slávie Praha (Peťa Škvorová, Barča Linhartová a Míša Pařízková) a o hráčky z Havlíčkova Brodu (Barča Machalová, Verča Studená). Naše děvčata odcestovala do Německa v následujícím složení (Sára Hӧppeová, Sára Snížková, Vendy Ferdová, Barča Hrbková, Eliška Jinochová, Zuzka Berounská a Verča Houserová). Realizační tým se smrskl na poslední chvíli na jediného statného ošetřovatele VH. Odjížděli jsme ve čtvrtek ráno autobusem z Prahy do Aue spolu s mladšími žákyněmi Háje Praha a dorostenkami Kobylis a Mladé Boleslavi.

V kategorii mladších žákyň se házenkářského klání zúčastnilo celkem devět družstev rozdělených na dvě skupiny. Byli jsme nalosováni do první skupiny a v systému „každý s každým“ jsme postupně absolvovali čtyři zápasy v základní skupině s německými týmy. Hrací čas byl 2x12,5 minuty. První a jediný čtvrteční zápas byl na programu od půl čtvrté odpoledne s družstvem HC Leipzig I (Lipsko). Shodou několika nepříznivých okolností jsme do haly dorazili až těsně před zápasem a děvčata se sotva stačila převléct do dresů a šla ihned na palubovku. Soupeř na nás okamžitě vyrukoval s nepříjemnou celoplošnou osobní obranou s čímž jsme se těžko vyrovnávali po celý zápas. Zápas byl také poznamenán nerozehraností a nesehraností holek a rovněž zraněním Báry Machalové na počátku utkání. Nakonec jsme prohráli 7:11, což se nakonec ukázalo ve světle pozdějších výkonů týmu z Lipska jako poměrně lichotivý výsledek.

Další zaváhání jsme si vzhledem k systému turnaje a ambicím týmu nemohli dovolit. Následující páteční den jsme po dopolední návštěvě historického centra města, obchodů, ochutnávky výborné zmrzliny a tuctové klobásy v housce… vyrazili do haly na odpolední „trojboj“, tj. tři zápasy v těsném sledu za s sebou. Začínali jsme v půl páté s Marienbergem. Děvčata zranění Barči neskutečně semklo, změnila bojový pokřik před zápasem na „Za Barču“ a soupeře přehrála s vypovídajícím skóre 15:0. Skvěle zachytala Sára v bráně a pomocí výborné obrany uhájila čisté konto. Po zhlédnutí zápasu dalších soupeřů ve skupině bylo zřejmé, že o postup ze skupiny se „porveme“ především s týmem z Heidenau, který se prezentoval velmi dobrou hrou. Holky nebylo nutné nikterak motivovat, ač tým tvořily hráčky tří družstev, tak na hřišti působily proti Marienbergu velmi kompaktně a otázkou pouze bylo, zda se jim tento výkon podaří zopakovat. Zápas s týmem SSV Heidenau, který měl početnou diváckou podporu, jsme začali výborně a soupeře prakticky k ničemu nepustili. Zanedlouho jsme si vypracovali dostatečný náskok a naše házenkářky předvedenou hrou nenechaly nikoho na pochybách, že zápas dovedou do vítězného konce. Výborně jsme využívali rychlých protiútoků a oběma křídlům to pěkně „lepilo“, rovněž spojkám se dařilo pronikat obranou soupeřek, a když se k tomu ještě přidala velmi dobrá střelba ze střední vzdálenosti, tak výsledkem byla výhra 17:6 po perfektním kolektivním a všestranném výkonu. Posledním čtvrtečním soupeřem byly hráčky MSG Chemnitz. Rozjeté holky jim nedaly nejmenší šanci a po takřka exhibičním výkonu a i s „povolením“ ke konci zápasu jsme zvítězili 15:7. Po této výhře bylo zřejmé, že postupujeme z druhého místa ze skupiny (za Lipskem) a utkáme se křížem s vítězem druhé skupiny, kterým se staly Háje Praha.

Semifinálová utkání byla na programu v sobotu. Nejprve Lipsko přehrálo SC Markranstädt a poté jsme nastoupili proti Hájům. Dobře jsme začali a zanedlouho jsme vedli 3:0. Soupeř ovšem ještě v první půlce skóre otočil a především velmi dobře zorganizovanou obranou nás

nepouštěl do mnoha šancí a branky jsme tak zaznamenali střelbou přes obranu z devítky. Nám se naopak zejména v prvním půli nepodařilo zastavit očekávaný nápor z levé a střední strany útoku soupeře. Ve druhé půli jsme stahovali náskok Hájů, ale bohužel se nám to již nepodařilo a prohráli jsme 9:11. Nutno říct, že se v tomto semifinále hrála velmi kvalitní a vyrovnaná házená se šťastnějším koncem pro tým Hájů.

Zanedlouho po semifinálovém zápase jsme hráli o třetí místo s týmem SC Markranstädt. Soupeř v předchozím semifinálovém utkání spoléhal především na rychlé protiútoky, které jsme v našem zápase eliminovali snížením nevynucených chyb na minimum. V podstatě od začátku zápasu jsme drželi taktovku ve svých rukách a soupeře převyšovali ve všech herních činnostech. Hrála se rychlá házená a nám se dařilo především přes střed pronikat do obrany a skóre utěšeně narůstalo. Ke konci zápasu jsme zvolnili a dovolili tak soupeři korigovat skóre na konečných 21:13 v náš prospěch. Jediným negativem tohoto zápasu byl fakt, že některé soupeřky zřejmě neunesly vývoj utkání a hrály velmi nečistě, což bylo za rozhodnutého stavu zcela zbytečné a zdraví nebezpečné. Naštěstí se to obešlo bez následků.

Získali jsme tak zcela zaslouženě bronzové medaile a pohár za třetí místo na turnaji. Ve finále Lipsko přehrálo Háje 11:8 a stalo se tak vítězem naší kategorie.

Házenkářského klání se zúčastnilo v několika dívčích a chlapeckých mládežnických kategoriích řada týmů. Turnaj měl vynikající diváckou podporu a na každém kroku bylo znát, že v Aue hrají druhou nejvyšší německou soutěž. Pořadatelé byli velmi ochotní a jejich zapálenost pro házenou, obětavost a „rodinnou“ házenkářskou pospolitost lze jen obdivovat a smeknout pomyslný klobouk. Vyhlášení se neslo v duchu tradičního německého perfekcionalismu. Poháry a medaile předávali zástupci vedení klubu a sponzorů a slavnostní zakončení turnaje mělo patřičnou váhu a společenskou úroveň. Domnívám se, že pro holky to byl nevšední zážitek umocněný i početnou doprovodnou kulisou-dle odhadu cca 1000 diváků a účastníků turnaje.

Nejlepší hráčkou našeho týmu byla vyhlášena brankářka Sára Hӧppeová. Za předvedenou hru lze děvčata jen pochválit. Před začátkem turnaje jsme s ohledem na složení týmu měli medailové ambice, ač jsme jeli do naprosto neznámého prostředí a netušili jsme, jakou hrou se budou soupeřky prezentovat. Tento cíl jsme splnili a lepšímu umístění zabránil jen nepříznivý los (těžší skupina a hlavně Lipsko v prvním zápase) a především pak nešťastné zranění Barči Machalové. Každopádně jsme se na turnaji prezentovali pestrou a dle mého názoru velmi kvalitní a „vyzrálou“ házenou. Důkazem bylo třeba po zápase s Heidenau uznalé poklepávání po ramenou od trenérů jiných družstev a organizátorů…

Závěrem nelze než poděkovat trenérům obou týmů za „zapůjčení“ hráček a především pak rodičům těchto hráček za důvěru vloženou do žirovnické házené a „realizačního týmu“.