Polabiny cup 2012 Pardubice
O víkendu 15. – 17. června se pořádal turnaj Polabiny CUP v Pardubicích. Žirovnické holky samozřejmě nemohly chybět.
Jeli jsme do Pardubic s tím, že to byl poslední turnaj sezóny a navíc poslední turnaj ve vítězné sestavě, ze které většina přechází do starších žákyň. Sestava tedy byla: Kačka Reisnerová, Terka Dolejšová, Kiki Ederová, Bára Salavová, Terka Čábelková, Terka Houserová, Terka Krejčů, Míša Lovětínská, Jolča Mitasová, Míša Dvořáková a Eliška Urbanová. Naše šance na získání nejvyššího postu byly velice pravděpodobné a holky doufaly, že by se s tímto rokem i se sebou samými, mohly rozloučit se zlatem. A tak jsme vyrazili: 11 házenkářek a jako jejich podpora a motivace, 8 dospělých.
Podle rozpisu jsme ještě v pátek hráli s Velkým Meziříčím a pak s Pardubicemi. S dalšími týmy jsme se měli utkat v následujících dnech a v neděli odpoledne se hrálo o umístění.
Do prvního zápasu s Meziříčím šly s velkým zápalem a po dvaceti minutách hry zvítězily. Tímto vítězstvím nastartovaly úspěšný víkend a druhého soupeře dne, domácí Pardubice, porazily s přehledem.
Jelikož byla cesta náročná a poslední zápas skončil v půl deváté, šly holky brzo spát, aby načerpaly energii na sobotní zápasy, které měly odehrát s družstvy Kobylis, Lovosic a Vršovic. Zápasy se hrály od rána až do dvou hodin odpoledne. Nepřipravené nás překvapilo veliké horko a dusno, ale holky ho skvěle zvládly a porazily všechny své soupeřky. Navíc v každém zápase nastřílely nejméně 10 gólů.
Kolem třetí hodiny jsme vyrazili do ČEZ Arény, ve které se konalo kvalifikační utkání Česka a Ruska o účast na mistrovství světa v mužské házené. Dívky byly nadšené, a nemohly se dočkat, až uvidí hrát nejlepší české házenkáře. Na podporu českého týmu, jsme se všichni sladili do červené a na tváře nakreslili vlajku naší republiky. A i když zápas nedopadl pro nás dobře, naše házenkářky se velice přiučily a bylo pro ně velkým přínosem sledovat vyšší ligu házené.
Největší radost holkám udělalo, když po zápase seběhly dolů mezi hráče. Všechny získaly podpisy od házenkářů a také se s nimi vyfotily. Bylo to opravdu úžasné.
Poté přišla neděle a s ní poslední dva zápasy. Oba dva, jak s Turnovem, tak s Chebem vyhrály. Holky byly nadšené. Neprohrály jediný zápas a řítily se přímou cestou ke zlatu. Zbýval jim jen poslední zápas o umístění. Ten měly sehrát s již jednou poraženým družstvem Kobylis. O první a druhé místo se hrálo naposledy, takže jsme měli dost času, abychom fandili mini žákyním, které taky hrály o zlato.
Když přišlo na zápas, holky do toho daly vše, ale bohužel to nestačilo. Kobylisy chtěly vyhrát za každou cenu a tak neváhaly hrát velice tvrdě. Naše mladší žačky se snažily, ale nakonec to dopadlo tak, že vybojovaly krásné druhé místo. Samozřejmě se to neobešlo bez slz, vyraženého dechu, a dokonce i vyraženého zubu.
Bylo skvělé, že úplně všechny holky si během turnaje daly gól, dokonce i brankařka, která si chvíli zahrála na postu pivota. Na turnaj s námi bohužel nejel trenér Dvořák, avšak bravurně jej zastoupil Jirka Eder, kterého házenkářky přijaly a respektovaly. Také naše podpora a fandění nezůstane opomenuto, hlavně však na něj nezapomenou cizí týmy, kterým jsme už „lezli krkem“. Všichni jsme se ale shodli na tom, že to byl úžasný víkend a už se těšíme na další takové, ve kterém už naše děvčata budou hrát za starší žákyně.